Nebuď debil!

Nedorozumění

Je na čase utnout jedno velké nedorozumění. Ozvalo se mi pár lidí z mého okolí (kamarádi z Aše D.C.) a otázka byla značně stereotypní. Jde o autora webu Smiling Jack. Někdo z vás si myslí, že jsem to já sám. Ne, fakt nejsem. Chápu, že se nekteré dotkla uveřejněná historka ze života (modří již vědí), která asi opravdu neměla být zveřejněná, nebo jste měli být minimálně dotázáni, zda s tím souhlasíte. Takže J.P. a K.N., nebojte, ten článek bude v nejbližší době pryč. Ani jsem nevěděl, že visí někde na netu. Mimochodem, tu historku jste vyprávěli i před ním.

Proč si někteří myslí, že jsem to já? Vysvětlím. Někdy před čtvrt rokem vyšel odkaz na jeho článek z mého Twitter účtu. Je to prosté, autor mi jej poslal mailem, abych ho publikoval a zveřejnil na jeho TW účtu. Zároveň mi poslal i přihlašovací údaje. Jenže jsem zapomněl v Echofonu přepnout na jeho účet a poslal to pod svým. Bohudíky jsem si toho hned všiml, tweet smazal a chybu napravil. Dál. Mám přístup do jeho RS, ještě abych neměl. Jack to s těma internetama až tak neumí, takže jsem Wordpress a to všechno okolo zařizoval a nahazoval já (pokud něco nefunguje, na nějakým obskurním prohlížeči je rozházený pozadí nebo cokoli, tak za to můžu já a opravený to fakt nebude). Někde bych možná ještě vyštrachal údaje k FTP.Občas, když je na cestách a funguje na značně omezeném připojení, pošle mi článek mailem a já ho publikuju. To k věci, že články vychází v době, kdy jsem já "online".

Kdo že to je? Pár lidí z Aše ho vidělo. Mohli jste mě s ním vidět, buď v alešovce nebo i jinde. Pokud sem přijede a jdeme na kafe, tak o tom nikomu neříkám. Je to jednoduché, nepřeje si to. Možná je paranoidní, ale podle posledních ohlasů právem. Možná s tím sám přijde, možná ne. Jde o šumy z Františkových Lázní, kde si prostě jedna osoba dělá, co chce a moc se jí nelíbí jeden článek. To je jeho věc.

Nebudu tady prozrazovat jeho pravou identitu, protože si to nepřeje. Ale není to tak těžké zjistit. Z whois opravdu ne, jméno je falešné a adresa pod jménem odpovídá sídlu centrály ČSSD.

Takže závěrem - Nejsem Smějící se Jack, znám ho opravdu dobře, mám na něj telefon, jsme v kontaktu přes ICQ, mohli/můžete mě s ním občas vidět, pochází z našeho půvabného okresu a jeho jméno zůstane utajené. That´s all folks.

P.S.: Mimochodem, proč si všichni nutně myslí, že je to chlap? ;-)

Hraju si na velkýho organizátora!

Říká se - Dvakrát do stejný řeky nevstoupíš. Když jsem se v 15 rozhodoval, co dál dělat, byla stavařina jasná volba. Spolu s nástupem na střední školu, internát zároveň, přišel i studentský život. Studoval jsem v Lokti (taková malá prdel kousek od Karlových Varů). Nebylo nic moc dělat, tak jsme si užívali. V hospodě U Karla IV. jsme byli pečení vaření. A abychom jenom nechlastali, hráli jsme šipky a stolní fotbálek. Šipky mi nikdy moc nešly, rekord mám zavírání v 6. kole (501čka). Jo, zato fotbálek jsem si dost oblíbil. Hráli jsme ho skoro pořád, ze začátku jsme dostávali od mazáků pořád na prdel. Časem se to obrátilo a pro změnu dostávali sem tam na prdel i oni. Se Standou (taky Ašák, studoval strojařinu) jsme po chvíli neměli soupeře.

Fotbálek jsme hráli přes týden v Lokti, o víkendech v Aši. Ale, co se tady budu vykecávat, stejně to nikdo nečte, to jenom trochu nostalgie. Týhle primitivní hře jsme totálně propadli. Poráželi jsme skoro všechny, byli jsme v Aši asi nejlepší. Konec vychloubingu. Chtěli jsme se v tom nějak posunout. V hospodě (kde jinde) padl návrh (v těžký opilosti nejspíš) uspořádat turnaj. Co čert nechtěl, povedlo se. Ve spolupráci s hudebním klubem Klubíčko (díky Venco, víme, že to s námi moc jednoduchý nebylo :o)) se nám povedla uspořádat akce se solidním úspěchem i odezvou.Pokud si vzpomínám dobře, celkově proběhly tyhle turnaje asi tři. Pak Klubíčko blaflo, nebyl čas, nebyla chuť...

Před dvěma týdny to zase někoho napadlo! Uděláme turnaj! Už ne v Klubíčku, kde je fotbálek sice nový, neohořelý, ale na prd. Brankář se protáčí. Tentokrát to bude v Alešovce. Stejně hrajeme jenom tam.Tak že teda jo, no. Organizace už neprobíhá se Standou, ale s kamarádem Jirkou. Zatím jsme si to vysnili krásně, bude to profesionální práce. Řešíme věci, které už jsem dávno zapomněl. Třeba blbej plakát. Dřív jsme si s jeho výrobou vyhrál, stíny, obrázek do pozadí, tsss. Kašlat. Kdy, kde, v kolik, za kolik. That´s all folks.

Postupně zjišťuju, že zálohování není až tak špatná věc. Třeba tabulka, rozpis jak se bude hrát v případě 6, 7, 8 týmů. Nic z toho už nemám a teď by se mi to hodilo. Zjišťujeme, kde objednat poháry, medaile, hádáme se, kolik bude vlezný, jaký bude systém turnaje. Musí se vyvážit fotbálek, WDčko je v útrobách stolu, máme vodováhu?

Zítra proběhne finální schůzka i s majitelem Alešovky. Rovnou se vylepí registrační formulář (dělal jsem se s ním v tom debilním OpenOfficu půl hodiny!!) na bar, kde se, milí Ašisti (© Václav Klaus) rovnou zapíšete. Ne že ho někdo strhnete, zmuchláte a vyhodíte. Večer se pokusím vytvořit Facebook událost a rozeslat po všech čertech. Příští týden se vylepí plakáty na různých místech v Aši, Františkových Lázních, Hazlově a asi i v divočině - Hranicích.

Naše úsilí vyvrcholí v sobotu 16.10. od 18:00, kdy se sejde fotbálková elita a rozdá si to o vítěze 1. ročníku Alešovka Cupu. Tak přijďte, děcka!

Lordi s novým albem už v září

Konečně se dočkáme. Finská metalová kapela Lordi, vítěz soutěže Eurosong Contest 2006, přijde po dvou letech s novým albem. Album nazvané "Babez for Breakfast" vyjde 15. září. Zatím se musíme spokojit se singlem "This is heavy Metal" (videoklip zde ), který už slyšeli mimojiné návštěvníci Masters of Rock.

Harlej + Alkehol (Cheb) - report

Jak už jsem avizoval, v pátek jsme vyrazili za kulturou. A ne ledajakou, stálice české rockové scény - Alkehol a Harlej - jsme si nemohli nechat ujít. Dopředu nebylo moc jasné, jestli vůbec a v jakém počtu vyrazíme, ale to sem nepatří. Nakonec jsem bohužel vyrazil jenom já s kamarádem. Začátek byl naplánovaný na 20:00 (takto zněl údaj na stránkách motokárové arény, kde se celá akce konala). Přijeli jsme kolem půl osmý, plešatý nabouchaný pánové nás zkásli, zaparkovali a vpustili do areálu. Koukáme na lístky, a tam psaný začátek od 21:00. Koukneme na plakáty, tam byl psaný začátek ve 20:00. Tak buď se zrovna mění čas, nebo v tom mají bordel. Na dotaz nám bylo zodpovězeno, že se opravdu začíná až ve 21:00 a první hraje Alkehol.

Dali jsme si kafe, zkoukli arénu, vypadá to dobře, někdy tam musíme zajít a legálně to tam narvat do gum (pneumatik, ne do policajtů!). Údajně je to jedna z nejmodernějších motokárových závodišť v ČR. Pak jsme asi hodinu chodili po areálu, přežili jsme lehčí deštík, kamarád do sebe nasoukal asi 4 piva, já jedno nealko, a lehce po devátý začal hrát Alkehol. A nezklamal! Nestárnoucí hity jako třeba Hej hospodo nalejvej, Na Slamníku, Nonstop, Anděl strážnej, Pivečko mý, Lejboj, Nechte vlajky vlát, Pan Vodka, Sám, Travička zelená a další rozparádily a rozehřály docela prořídlé publikum.

Myslel jsem, že z publika bude málokdo znát Alkehol, a potažmo jejich texty, naštěstí jsem se mýlil a když jsem viděl, jak všichni zpívají Nechte vlajky vlát, tak mě to trochu potěšilo a asi to v tom našem okresu nebude v oblasti hudby až tak špatný. Nechybělo ani Skérujem se v podání bubeníka Melmuse, kterému občas pomáhal bubnovat baskytarista Harleje (a frontman Debustrolu), Kolinss.

V mezičase jsem si dal i jedno normální pivo, protože žízeň byla velká (snad bych nic nenadejchal), kamarád do sebe hodil další 2, vyměnila se aparatura, nazvučilo se a s mohutným Zfetovaným přišel Harlej. Živýho mě nedostanou, Malá nevěrná holka, Pověste ho vejš, Levej hák, Přirození, Balada o tom..., Uschlej list, nechybělo nic ze stálýho repertoáru! Bubeník Libor nepřestává překvapovat, nikdy bych neřekl, že se dá oblushovat bicí, když na nich stojíte a ještě vytleskáváte dav. Kolinss nám zazpíval Startuju na Mars (od něj to zní o dost jinak, než od Tomáše, v dobrým slova smyslu). Dokonce publikum znalo i tradiční pětiminutovku v podání Ing. Antonína Rauera, překvapilo. Osobně se mi nejvíc líbily 2 písničky, a to Brouci a Piliny, který mám pořád tak nějak naposlouchaný s bývalým zpěvákem, a teď jsou naprosto.. awesome!

Pár podobných koncertů už jsem absolvoval a vědel jsem, že Harlej ani Alkehol nezklamou, a nezklamali ani tentokrát. Takže Oto, Kuno, Tondo, Melmusi, Kolinssi, Libore, Tomáši a Martine, díky! Díky i Vikymu za výborný nazvučení! Už se těším na další koncerty.

P.S.: Ale přijít nás tam víc mohlo, to je pravda :o).

Harlej + Alkehol - Cheb 30.7.2010

Tak děcka, konečně jsme se dočkali. V pátek večer, tedy 30.7.2010, vystoupí na motokárovém závodišti u Chebu kapely Harlej a Alkehol. Je to už rok, kdy v tom našem chcíplým okrese vystoupila nějaká pořádná kapela, takže doufám, že si jejich koncert nenecháte ujít. Začátek akce je naplánován na 20:00, je možné, že vystoupí ještě nějaká předkapela. Konec bude, počítám, někdy kolem 23:00. Doufám, že se nenecháme co do návštěvnosti zahanbit kdejakým obyčejným festem (Rock for People, Masters of Rock, Czech Rock Block..) a sejde se nás tam aspoň tři tisíce ;-). Doufám, že se tam s někým z Vás potkám, poznávací znamení - 1 ‰ v sobě.

Suma sumárum:

Kde: Kartaréna u Chebu, GPS: 50° 5´ 10.39´´N · 12° 27´ 5.104´´E, viz mapa na serveru Mapy.cz

Kdy: 30.7.2010 od 20:00

Vstupné: neznámé

Více info: info@kartarena.eu nebo info@magmakoncert.cz (management kapely)

Nejspíše budu mít 2 volná místa v autě, jedu směrem od Aše, takže mohu někoho vzít sebou.

Snad se tam s někým z Vás potkám. Ať nám přeje počasí!

Oni musí..

Před chvílí jsem se vrátil z nákupu. Klasika, narvaný Tesco, pomalu není kde zaparkovat, lidí jak.. známe to všichni. Bohudík to bylo uvnitř o něco lepší. Dalo se normálně chodit i mezi uličkama, a kdybych býval byl pes, býval bych si vzal i košík. Rychle jsem popadl všechno potřebné k přežití dnešního večera - salám, sýr, toastovej chleba, žrádlo pro psa, cigára a šel si stoupnout ke kase. Po 5 minutách se začala hádat nějaká Němka s prodavačkou.

Read the rest of this post »

Back

Hm. Tak jsem zpátky. Kdysi dávno jsem blogoval (jak já tohle slovo nesnáším) na vlastní doméně. Ze začátku mě to docela i bavilo, vyjádřil jsem svoje myšlenky, vypsal jsem se.. Psal jsem, jak jsem chtěl a o čem jsem chtěl. Každej komentář potěšil. Byl to znak toho, že ty kecy někdo občas omylem i čte. Asi nejlepší a zároveň nejčtenější článek byl o chování Telefonicy O2 ke svým zákazníkům, kde mě pár lidí nařklo, že jsem si to vymyslel. Jóóó... kéž by.

Návštěvnost byla mizivá, okolo 50 lidí denně. Ale bylo mi to vcelku jedno. Byl jsem rád, když čas od času napsali komentáře e-kamarádi z jednoho webdesignerského fóra, kam mě před rokem a něco omylem vpustili. Předpokládám, že toho teď litují :o). Pár komentářů napsala i jedna docela známá blogerská celebrita, Libor Krayzel. Moje ego stoupalo. Říkal jsem si, už jenom pár tisíc lidí denně, budu slavnej, bude o mě básnit Čermák na Technetu. Nasadím AdSense, vydělám miliony, koupím si letadlo a vypadnu z týhle republiky.

Jenomže pak mě to přestalo bavit. Neměl jsem o čem psát. Nebavilo mě to. Do toho dost vážný rodinný problémy, tak jsem se na to vybodl, nechal propadnout hosting a bylo.

A teď? Nějak mi to chybí. Sem tam si něco napsat, publikovat. Vykecat se. Zanadávat si na život, politiku, počítače, socany.. Zkusím to, nezkusím? Myšlenka spustit si znovu nějakej mini bložínek. Něco jednoduchýho, bez toho debilního wordpressu, ne na vlastní doméně, ne na freehostingu. Žádný FTP, žádný pluginy, prostě jenom zapnout a psát. Tak zkouším Posterous. Mimochodem, zlatej wordpress, v administračním menu aby se Paroubek vyznal. Uvidíme. Až mě to zase přestane bavit, jako že určitě jo, tak zmáčknu Delete a potáhnu do křemíkovýho pekla.